Bylinky na zvýšení testosteronu

Testosteron patří do skupiny androgenů, mužských pohlavních hormonů. Vzniká v Leydingových buňkách varlat a v menším množství i v nadledvinách. Je nezbytný pro spermatogenezi a typické pohlavní znaky mužů jako je ochlupení, rozložení svalové hmoty, hluboký hlas a další. Testosteron vzniká v menší míře i u žen, a to v nadledvinách a ve vaječnících. 

Produkce testosteronu vrcholí během období puberty či v rané dospělosti. Počínaje 30. rokem hladina testosteronu přirozeně klesá. Fyziologický úbytek testosteronu doprovází přibývaní na váze, ztráta vlasů, tělesné hmoty, změny nálad a sexuálního libida. Opožděná puberta, tzv. hypogonadismus je klinická diagnóza abnormálně nízké hladiny testosteronu. Setkat se můžeme i s hypergonadismem, tedy nadměrnou produkcí testosteronu. Oba stavy vyžadují lékařskou péči. S abnormálními hladinami testosteronu jsou spojena i vážná rizika jako jsou hepatózy, hyperglykémie, dyslipidémie a další. Jako normální hladina testosteronu u mužů do 50 let se udává 8 až 33 nmol/l. K rovnováze hormonů může pozitivně přispět náš zdravotní styl, strava a některé druhy léčivých bylin. 

Byliny zkoumané v souvislosti s testosteronem

U ženšenu pravého (Panax ginseng) z čeledi Araliaceae bylo doposud provedeno sedm studií zabývajících se jeho vlivem na zvýšení testosteronu. Všechny studie použily extrakt z bobulí nebo kořenu. Pouze jedna z nich prokázala pozitivní účinky na hladinu testosteronu, zatímco ostatních šest nikoliv. Pozitivní studie (Jung, 2016) byla realizována u 72 mužů s metabolickým syndromem, kteří suplementovali po dobu čtyř týdnů 3 g ženšenu. Koncentrace testosteronu se jim zvýšila o 5,6 %. Ostatní studie byly realizované u zdravých mužů, mužů s erektilní dysfunkcí a u neplodných, žádná z nich však nevedla k významným rozdílům v koncentracích testosteronu. 

Pískavice řecké seno (Trigonella foenum-graecum) z čeledi Fabaceae je bylina hojně pěstovaná ve Středomoří. Semena pískavice se využívají jako koření. Dohromady šest studií se zabývalo účinky extraktu z pískavice na hladinu testosteronu u mužů. Čtyři ze šesti výzkumů prokázaly po suplementaci zvýšenou hladinu testosteronu. Významně zvýšená koncentrace testosteronu byla sledována po suplementaci 250 mg denně po dobu 12 týdnů. 

Vitánie snodárná neboli ashwagandha (Withania somnifera) z čeledi Solanaceae je bylina s velmi univerzálním využitím. Co se hladiny testosteronu týče, byly provedeny čtyři studie, z nichž tři prokázaly pozitivní účinky suplementace ashwagandhy. Nejúspěšnější byl výzkum u 57 mužů s nadváhou ve věku 40 až 70 let. Po dobu 8 týdnů respondenti užívali extrakt ashwagandhy s obsahem 21 mg withanolidových glykosidů denně. 

Maca peruánská (Lepidium meyenii) z čeledi (Bassiacaceae) bývá některými zdroji uváděna jako bylina zvyšující hladinu testosteronu. Bohužel u ní nebyl tento efekt zatím klinicky prokázán. Ve třech randomizovaných studiích zkoumající účinky macy na koncentrace testosteronu nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ani po 12 týdnech. Ve dvou výzkumech respondenti užívali želatinovou macu, ve třetí pak sušený extrakt z macy. Studie zahrnovaly zdravé muže a muže s erektilní dysfunkcí. 

Kotvičník zemní (Tribulus terrestris) z čeledi Zygophyllaceae byl zkoumán v souvislosti s hladinou testosteronu celkem ve čtyř studiích. Pouze v jedné studii byly zjištěny významně vyšší koncentrace testosteronu. Respondenti denně přijímali 750 mg extraktu po dobu 3. měsíců. 

K dalším bylinám zkoumaným ve spojitosti s možným zvýšením testosteronu patří např. rozchodnice růžová (Rhodiola rosea), musali (Chlorophytum borivilianum), garcinie kambodžská (Garcinia cambogia), africká kopřiva (Coleus forskohlii), houba „reishi“ – lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a další. Žádná z nich však nevykazovala výrazné zvýšení hladiny testosteronu.